U většiny dospělých pacientů s ekzémem se na zhoršení projevů ekzému častěji podílí spíše alergeny inhalační - vdechované, (např. pyly) než potravinové. Reakce na potraviny mohou být vyvolány alergickým nebo nealergickým způsobem. Pro vyvolání alergické reakce stačí i velmi malé množství dané látky. U reakcí vzniklých nealergickým způsobem záleží spíše na množství požité látky - čím je větší, tím výraznější je reakce.

Nejčastěji bývají reakce na: ořechy, rajčata, kiwi, dále jablka, koření, citrusy a další druhy ovoce a zeleniny, ryby, mléčné výrobky, čokoládu, vejce a luštěniny.

Alergická reakce na potraviny se často projevuje jako tzv. orální alergický syndrom (pálení, svědění jazyka, patra, rtů, „škrábání v krku“), dále svědění kůže, zhoršení atopického ekzému, kopřivka, rýma a dušnost.

Mezi nealergické mechanismy řadíme vliv histaminu a dalších látek, které jsou obsaženy přímo v potravinách nebo nápojích (mořské ryby, některé sýry, uzeniny, kyselé zelí, banány, grepy, čokoláda, vlašské ořechy, špenát, červené víno, rajčata, lilek, pivo). Reakce je způsobena nesnášenlivostí histaminu při vrozeném nedostatku enzymů, které v těle histamin odbourávají. Další látka uplatňující se v potravinách mimo histamin je tyramin ( salámy, makrely, tvrdé sýry, banány, pivo a víno), tryptamin (feferonky, šunka , salámy), serotonin (banány, ananas, avokádo, rajčata, vlašské ořechy), fenylalanin (sýry, kakao, čokoláda). Další možností je, že požitá potravina působí jako spouštěč uvolnění vlastního histaminu v těle (jahody, rajčata, víno, destiláty, vepřové maso, korýši, vaječný bílek, kakao, čokoláda, špenát, ananas).

Kožní obtíže, zvláště charakteru kopřivky, mohou vyvolat také konzervační látky, potravinářská syntetická barviva, antioxidanty a látky zvyšující aroma a chuť, dále stabilizátory, emulgátory a zahušťovadla. Například reakce po požití vína mohou být způsobeny sulfity (oxid siřičitý), což jsou aditiva, která se mnoho let používají jako konzervační látky pro kvasné nápoje, ale i pro řadu dalších potravin jako jsou zelenina, ovoce, masné výrobky a houby.

Alergická reakce na potraviny vzniká většinou po požití alergenů rostlinné povahy. Tyto látky jsou pro dané rostliny nezbytné a zajišťují přežití druhu. Patří sem obranné, ochranné a zásobní bílkoviny, nacházející se v ovoci, zelenině, sóji a ořeších. Tyto alergeny jsou zodpovědné za tzv. zkřížené reakce. Tyto reakce jsou dány přítomností podobných či totožných bílkovin obsažených v potravě i v pylu. Např. zkřížená reakce na pyl břízy a jablka a ořechy. Další konkrétní příklady zkřížených alergií jsou podrobně popsány na www.proalergiky.cz.

Další potravinou, na kterou často dospělí pacienti s ekzémem reagují, jsou ryby. Vařením se možnost alergické reakce snižuje jen málo, uzením více. K vyvolání alergické reakce stačí nepatrné množství ryby. Pozor také na tzv. skrytou alergii, např. přítomnost rybího tuku v jiných potravinách.

Ořechy a ryby obsahují tzv. termostabilní antigeny , to znamená, že jejich schopnost vyvolat reakci přetrvává i po tepelné úpravě. Naopak u mrkve a jablka se tepelnou úpravou výrazně sníží schopnost vyvolat reakci.

Na rozdíl od kojenců trpí dospělí pacienti alergií na kravské mléko jen vzácně. V dospělosti je častější tzv. intolerance laktózy neboli nesnášenlivost mléčného cukru. Podkladem je nedostatek enzymu laktázy, který je nutný k trávení mléčného cukru. Tento se dostává do tlustého střeva, kde vyvolá křečovitou bolest břicha, průjem a plynatost. Nejedná se tedy o alergickou reakci , ale o nesnášenlivost. Nedostatek enzymu laktázy se vyskytuje asi u 6-12% populace. Při lehkém postižení je určité množství mléčných výrobků tolerováno dobře.

Další potravinou obsahující alergeny je vejce. Po požití se může dostavit reakce ve formě svědění kůže, bolestí břicha a dušnosti.

Mnoho pacientů , kteří mají podezření na potravinovou reakci, se mylně domnívá, že potvrzení alergie je snadné. Prostě lékař provede testy a alergii potvrdí nebo vyloučí. Bohužel realita není takto jednoduchá. Navíc se často na reakci podílejí i další faktory jako tělesná námaha, požití alkoholu, užívání léků potlačujících kyselost žaludečního obsahu (pH), současně probíhající akutní virové onemocnění ( nachlazení).

Pokud máte podezření na zhoršení ekzému v souvislosti s určitými potravinami, je nutné pečlivé pozorování příznaků a zapisování každé požité potraviny do deníčku. Potravinová alergie se většinou projeví velmi rychle, během sekund, minut až hodin po požití potraviny. Dalším krokem je tzv. eliminační dieta

Literatura

Reakce na potraviny u dospívajících a dospělých pacientů s atopickým ekzémem. Praha: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, 2013, roč. 88, č. 1. ISSN 0009-0514.

Potravinová alergie v praxi praktického lékaře. Solen, 2012, roč. 9, č. 10. ISSN 1214-8687