23.10. 2015

Lupénka

Přílohy:

 

název pochází z řečtiny (psora = svědění , šupina)

Lupénka není novou civilizační chorobou. Jsou o ní zmínky již ze starověkých civilizací, v egyptských papyrech. Jedná se o chronickou zánětlivou neinfekční kožní nemoc, která vzniká na základě dědičného sklonu k odchylkám imunitního systému a kůže. Je velmi častá, ve střední Evropě na ni trpí asi 2-3 procenta obyvatelstva. 

 

Může se projevit v jakémkoli věku, ale nejčastěji v dospělosti, a to převážně ve dvou obdobích – okolo puberty a okolo 40.-50. roku věku. 

 

Příčinu dosud neznáme- v současnosti se považuje za tzv. autoimunitní chorobu, při které bílé krvinky, tzv. T-lymfocyty, se důvodu dědičnosti a působením faktorů zevního a vnitřního prostředí aktivují. Vytvoří se kožní zánět, kožní buňky se zmnoží, rychleji rostou a nedokonale rohovějí. Normální kožní buňka totiž vyzraje a na povrch kůžed se dostane cca za 28 dnů, zatímco u psoriázy je to již za 4 dny, tedy 7x rychleji. 

 

Dědičnost se dá zjistit jen u 30 procent pacientů, kdy je psoriázou postižen někdo z příbuzných. Nedědí se totiž choroba, ale sklon k chorobě!. Tudíž nemusí být nikdo v příbuzenstvu zjevně postižený. K viditelnému propuknutí choroby dojde v důsledku působení tzv. provokačních , vyvolávajících faktorů. (Není-li v rodině nikdo postižen, je riziko onemocnění lupénkou 2-3 procenta. Postižení 1 sourozence v rodině = 20 procentní riziko postižení dalšího dítěte, postižení 1 rodiče = 30 procentní riziko, postižení obou rodičů = 70 procentní riziko. Ale ani u takto vysokého rizika se psoriáza nemusí objevit. Záleží totiž na kombinaci zděděného sklonu a působení provokačních faktorů – pak se teprve choroba zjevně projeví.)

 

Provokační faktory jsou vlivy, které nejsou příčinou choroby, psoriázu však vyvolávají, zhoršují či jsou důvodem, proč se i při správné léčbě lupénka nehojí. Mezi nejčastější patří stres, infekce (hlavně dýchacích cest), poranění (fyzikální a chemické vlivy) a některé léky. Dále jsou to vlivy klimatu (zhoršení v období podzim- jaro a zlepšení v létě), životospráva , vnitřní choroby , hormonální vlivy

 

Asi v 10-20 procentech se může objevit postižení kloubů. Kloubní psoriáza je zánět, postihuící hlavně malé klouby na nohou a rukou. Prsty jsou oteklé, bolestivé, hlavně po ránu ztuhlé. Může postihovat ale i velké klouby (rameno, koleno). Léčbu řídí revmatolog. 

 

Typickým projevem lupénky jsou ohraničená červená ložiska krytá šupinami umístěná nad klouby ( lokty, kolena) a také ve vlasech. Méně známé projevy lupénky jsou tvořeny ložisky v místech zapářky ( podpaží, pupek, třísla, zvukovody, u žen pod prsy), zde nebývá přítomen nános šupin. 

Ještě méně známým projevem jsou zkalené puchýřky ( bělavé) ve dlaních a na ploskách.

 

Praktické rady:

1. Důležité je pravidelné promazávání kůže tělovými mléky, krémy a mastmi. Je třeba promazávat zašupená  suchá ložiska, ale také kožní projevy v místech zapářky! Do míst zapářky volíme méně mastné lehčí neparfémované krémy, ev . kombinujeme promazávací krém s následným nanesením zinkového krému jemným poklepáním na kůži.

2. K mytí kůže v období klidu se  doporučují jemná tekutá mýdla (syndety), v období postižení kůže mycí a koupelová emoliencia.( mycí gely a oleje k dostání v lékárnách). Šupiny nikdy neodstraňujte násilím, vzniklé zranění kůže může aktivovat lupénku! Obecně se nedoporučuje časté mytí kůže z důvodu následného přesušení a tvorby prasklin v suché kůži. Mycí prostředky volíme neparfémované.

3. Dieta je doporučována racionální (pestrá vyvážená strava), bez alkoholu, event. je možné vyzkoušet jaterní dietu.  Omezit nadměrný příjem kalorií. 

4. Co se týká povolání, sportu a koníčků  - volte takové, aby nedocházelo ke zraňování kůže, oblečení ze 100% bavlny. 

 

Léčba:

 

Na začátek léčby se většinou ordinují kortikoidy k místnímu použití. Jsou to léky odvozené od hormonu kůry nadledvin se silnými protizánětlivými účinky. Používají se v akutních fázích. Mají i nežádoucí účinky, a proto se přechází na dlouhodobě bezpečnější léky odvozené od vitaminu D. V dřívějších dobách se používaly přípravky obsahující dehet nebo cignolin, v dnešní době se od těchto přípravků ustupuje. Tyto masti barví a mohou podráždit kůži, takže se používají hlavně v nemocnicích a stacionářích.  K domácímu použití se osvědčila méně koncentrovaná mast s dehtovým výtažkem ( liquor carbonis detergens), vhodné a účinné jsou přípravky obsahující bílý ichtamol , které existují ve formě past a šamponů. Světloléčba v současnosti využívá UVB spektrum ultrafialového záření. Lze ji absolvovat buď ambulantně nebo při hospitalizaci. 

V případě neúspěchu zevní léčby je možno zasadit léky, nejčastěji se jedná o derivát vitaminu A acitretin. Celková léčba má všaki i nežádoucí účsinky, proto se podává u těžkých případů lupénky a pouze přechodně. Nově je k léčbě lupénky nasazována tzv. biologická léčba, ordinována ve specializovaných léčebných centrech za určitých přesně daných podmínek.  


Ordinační hodiny:

Čtěte informace na úvodní stránce!
  ("otázky a odpovědi")

Po  

 

 7:30-12:00 

pouze objednaní

pacienti

13:00-15:00

pouze objednaní

pacienti

Út  

7:30-12:00  

předem

objednané výkony

St  

7:30-12:00  

předem

objednané výkony

Čt  

7:30-12:00    

  

7:30-12:00    
  •  
MUDr. Hana Moosová
Klášterní 117/2
460 01 Liberec
Tel.: 485 312 636
E-mail: hana.moosova@gmail.com




Facebook