Jakou péči vyžaduje kůže v zimě?

Pro většinu z nás je zcela běžné a normální ošetřovat povrchy věcí, které trpí díky vlivům povětrnosti (obuv, auto, fasáda domu). Jinak by totiž povrchy těchto věcí byly narušeny (trhliny, praskliny) a vlivy vnějšího prostředí by tuto poruchu bariéry "využily" k dalšímu poškození, které by zasahovalo stále hlubší a hlubší vrstvy a tím by proces poškození dané věci pokračoval…. 

Vztáhněme tedy tuto situaci ke kůži. Na pomoc si vezmeme příměr, kdy rohovou vrstvu ( tu nejsvrchnější ) přirovnáme ke zdivu domu. Buňky rohové vrstvy neboli korneocyty jsou v případě zdravé neporušené kůže těsně obklopeny mezibuněčnou hmotou a tvoří tak spolu ideální a živoucí celek, který dokonale plní bariérovou - ochrannou funkci naší kůže... viz obrázek vpravo 

Jiná situace nastává u rohové vrstvy lidí, kteří mají genetický defekt soudržnosti rohové vrstvy, lidově řečeno "suchou a citlivou kůži". U těchto lidí mezibuněčná hmota (malta) nevyplňuje dokonale prostory v okolí buněk (cihel) a výsledkem tohoto stavu je:

1. větší ztráta vody z kůže ven do okolí, tedy větší vysychání kůže, následkem vysychání menší vláčnost a tedy opět výraznější tendence k praskání (= začarovaný kruh). V zimním období se na větší křehkosti rohové vrstvy navíc podílí snížená tvorba mazu mazovými žlázkami, které jsou v zimě "línější" než v létě.  Navíc jak v mrazivém počasí venku, tak ve vytopené místosti je nízká relativní vlhkost vzduchu, tedy další vysušující faktor…
2. větší citlivost na okolní vlivy (mráz, práškové prací prášky- nevymáchané částečky dráždí, odmašťující a abrazívní mycí prostředky, parfémové součásti kosmetiky, voda, agresívní látky jako kyseliny a louhy)
3. shrneme body 1 a 2 do příznaku, který ve většině případů předchází viditelnému poškození kůže a to je svědění a/nebo pálení (ev. pocit "jehliček", pocit "jako by mi byla kůže malá"). Tento alarmující příznak nám říká: začněme se o svou kůži intenzívně starat, ať neonemocní!

Jak se starat?

Především kůži vůbec nedovolit, aby vyschla (zdůrazňuji: vyschnutí = trhliny, které jsou zpočátku mikroskopické, takže je nevidíme!) 

Vezměme v úvahu, že v dřívějších dobách pro většinu obyvatelstva nebylo vůbec myslitelné každodenní mytí !!! Dnes je to zcela obráceně. Pokud si tedy dopřeju teplou koupel navíc s pěnou do koupele každý den, pro mou kůži to znamená kompletní vyplavení a odstranění tukových látek z povrchu kožního, a je tedy třeba tyto látky kůži vrátit uměle, tedy krémováním…

Tato péče - navrácení tukových částeček na povrch kůže, má velkou cenu nejen z důvodu zadržení vody v kůži (hydratace) - viz bod 1., ale také z důvodu ochrany kůže před zatékáním vlastního potu do trhlinek a následným svěděním - viz bod 2. 

U potu bych se ráda trochu zastavila. 

Svědění kůže kštice pod čepicí, svědění v loketních a podkoleních jamkách pod vrstvami oblečení v zimě, svědění v oblastí zad... není způsobeno agresívním potem!!! Pot je úplně normální, ale dostal se tam, kam neměl = do mikroskopických trhlin rohové vrstvy. Proto znovu zdůrazňuji: po každém vykoupání je třeba kůži promazat. Dokonce někteří z nás používají hydratační málo mastná a dobře roztíratelná mléka na kůži kštice - dobře vědí, proč. 

Pokud chceme zesílit odolnost zvlášť citlivých míst (loketní jamky, podkolení, krk), prostě tam, kde vadí pot, naučme se pracovat se zinkovými (bariérovými) krémy. Prachové součásti těchto krémů (zinek, talek) se jemně rozptýlí po kožním povrchu a zachytávají pot, který pak nemůže kůži dráždit. Pozor! s těmito přípravky je třeba se učit zacházet a používat je opatrně, ve slabé vrstvě, protože mohou kůži vysušit nadměrně ( nadměrně nasají pot). Nadměrnému vysušujícímu efektu zinkových krémů a past předejdeme buď střídavým použitím promašťujících a vysušujících krémů anebo tzv. vrstvením, to znamená dané místo nejprve zvláčnit s krémem a pak jemným poklepáním nanést ve slabé vrstvě zinkový krém. Pozor! zinkové krémy nepatří na mokvající ekzém ! Ony jen posilují a podporují kožní bariéru, ale nepatří tam, kde je bariéra zničená zánětem ! 

Stejný princip jako u dráždění kůže vlastním potem se uplatňuje v případě pálení a štípání kůže po nanesení hydratačních a parfémovaných krémů (do prasklinek se dostane voda, parfémové a jiné součásti krému). V tomto případě je vhodné použít hutné mastnější neparfémované přípravky (vazelína, jelení lůj bez přísad). Ideálně kryjí rohovou vrstvu v zimě a v neposlední řadě nejsou drahé. (Nejlevnější zvláčňující přípravek si připravíme doma sami vyškvařením syrového vepřového sádla, které neosolíme).

Shrnuto: pokud kůže po namazání zrudne nebo svědí, neříká nám tím, že nechce namazat, ale že potřebuje namazat něčím jiným!