Péče o citlivou, suchou, namáhanou či poškozenou pokožku

Kůže je největší orgán lidského těla - celkový povrch je 1,5 až 2 m². Plní řadu důležitých funkcí - chrání před zevními vlivy, podílí se na udržování tělesné teploty, je místem čití, má významnou úlohu v obranyschopnosti. Péče o naši kůži bohužel často neodpovídá jejím potřebám. V našich podmínkách se nejčastěji nesprávná péče projevuje nadměrnou hygienou, v případě objevení chorobných kožních příznaků se často hygiena ještě zvyšuje (!). Výsledkem je vysušená a podrážděná pokožka. Sklon k podráždění je u pacientů s atopickým ekzémem a lupénkou přítomen celoživotně. Toto platí i v době, kdy je kůže klidná - bez projevů nemoci a také to platí pro kůži příbuzných těchto pacientů!

Narušená kožní bariéra-schematicky

Narušená a namáhaná pokožka

Zdravá kůže má své vlastní mechanismy, které brání jejímu poškození. To ovšem platí ve chvíli, kdy s ní zacházíme šetrně. V prostředí, kde je vystavena agresi chemických a čistících přípravků (sem patří i běžné šampony a mycí prostředky), může dojít k poškození nejen tukové povrchové vrstvy na kůži, ale i vrstvy podkožní. To se pak projeví podrážděnou pokožkou, což znamená : vysušení, ztrátu elasticity, začervenání a sklon ke svědění nebo pocit pálení, "štípání" apod. Dokonce se mohou začít tvořit i malé povrchové praskliny, zprvu zrakem nepostřehnutelné. Takovéto mírné podráždění kůže vyvolá obvykle reakci obranných mechanismů, které dokážou dosáhnout nové rovnováhy a znovu obnovit ochranné funkce. Jakmile však traumatické útoky na kůži pokračují, může dojít k poškození pokožky v takovém rozsahu, že kůže nedokáže obnovit kvalitní ochranný film a je třeba jí pomoci. Nepříjemné pocity (svědění, štípání) mohou navíc vést k mechanickému podráždění kůže (škrábání) a tím k vystupňování zánětu (zčervenání, mokvání, strupy). Dalším stupňováním podráždění kůže, způsobeným často nesprávným samoléčením ( dezinfekční přípravky, intenzívní mytí, dokonce přípravky s obsahem alkoholu- Alpa apod) se zánět zhoršuje a v tuto chvíli většinou pacient přichází k lékaři. 

Zánět v kůži doprovázený svěděním a olupováním kůže - schematicky

Péče o suchou kůži

Prvním krokem v péči o suchou kůži by mělo být omezení hygieny a vyloučení běžných mycích prostředků. Pokud k mytí nestačí jen opláchnutí čistou vlažnou vodou, je možné použít zvláčňují mycí gely bez mýdla a bez parfému. K ošetřování suché kůže jsou také vhodné olejové koupele. Oleje obsahují mastné kyseliny a tekutý parafín, který se ve vodě velmi jemně rozptýlí. Tyto přípravky také zmírňují svědění a zabraňují tvorbě šupin. Po koupeli se kůže pokryje lehkým olejovým filmem, který slouží jako ochranná vrstva. Kůže je po koupeli vláčná. Vláčnost kožního povrchu je nezbytně nutné udržovat po celý den. K opakovanému promazání volíme ty přípravky, které pocitově vnímáme jako příjemné. Na tělo se více hodí tělová mléka, na ruce mastnější krémy. Jiné přípravky volíme v létě, jiné v zimě (mastnější).

K ošetření míst vlhké zapářky (loketní jamky, podkolení, třísla, oblast za boltci, u miminek krk apod) jsou vhodné lehčí neparfémované krémy, ev. v kombinaci se zinkovými krémy či měkkými pastami (mastičky na “opruzeniny”), ty se používají buď přímo na kůži (nanést velmi slabou vrstvu poklepáním - ne roztíráním!) anebo po předchozím použití lehkého krému- nechat jej “vsáknout” do kůže a zinkový krém použít až jako druhý krok. Tato kombinace je vhodná z toho důvodu, že zinkové krémy mají tendenci kůži mírně vysušovat, což sice v místech vlhké zapářky potřebujeme, ale jen do určité míry. Většinou postačí použití zinkových krémů k péči o místa vlhké zapářky jednou denně - na noc. Místo vlhké zapářky jsou také ústní koutky, navíc je tato oblast v neustálém pohybu, proto se praskliny zde hojí velmi obtížně. 

Součástí péče o citlivou kůži je i správné oblékání. Obecně se doporučuje oblečení ze 100% bavlny, netísnící, volné, přiměřené teplé. Oblečení z umělých materiálů způsobuje větší zvlhnutí kožního povrchu a v případě citlivé kůže pak sklon ke svědění a začervenání vlivem “zatékání” potu do mikroskopických prasklinek v kůži. Stejným mechanismem působí gumičky od ponožek, legíny a elastické oblečení obecně. Pod vlněný svetr vždy nosit bavlněné triko! Ze stejného důvodu je nevhodný pobyt v přetopené místnosti, hlavně v noci by měla být teplota v ložnici přiměřená. Škrábání z důvodu svědění kůže ve spánku se ve velké míře podílí na zhoršování kožních onemocnění. 

Co se týká vhodné stravy - u potíží spojených se svěděním a citlivou kůží vynechat kyselé potraviny, ostrá kořeněná jídla, konzervované a uměle přibarvené potraviny, potraviny se zvýšeným obsahem histaminu. Alergici by měli dodržovat dietu podle doporučení alergologa. U pacientů s citlivou kůží se sklonem ke svědění se také ve značné míře uplatňují u záchvatů svědění psychologické faktory. Při práci s těmito faktory doporučuji si vést deník s uvedením okolností časově souvisejících s náhlými zhoršeními svědění (konflikty, přepracování apod).